HISTORIE PEKLA MORAVY

0. rocník cyklistického extrému Peklo Moravy (streda 21. srpen 2013)

Peklo Moravy 2013


Peklo Moravy
(streda 21. srpen 2013)

Pri 0. rocníku extrémního cyklistického závodu Frýdek-Místek - Praded - Frýdek-Místek - Lysá hora - Frýdek-Místek (326, 4 km, 12 hodin, prumer 27, 2 km/h) se ješte nezávodilo, ale poctive spolupracovalo a strídalo na špici skupiny.
Autori myšlenky tohoto závodu - Tomáš Bohatý a - si chteli vyzkoušet, zda se dá tato vzdálenost ujet v jednom dni (za svetla). Délka trasy nakonec nebyla problémem, jako vetší potíž se jevil silný protivítr (cca po dobu 120 km), ráno a behem dopoledne mokrá silnice a pomerne chladný celý den.
Když jsme se s Tomášem rozhodli, že tuto trasu pojedeme, byli jsme rádi, že se k nám pripojil závodní cyklista Karel Nepraš, který nás svým osobitým humorem a cyklistickým umením bavil po celou dobu jízdy. Pro všechny tri z nás to byl výjimecný a nezapomenutelný den. Den plný kamarádství, soudržnosti, soustredení a spolupráce, ale predevším radosti z jízdy na kole. Nebyl to den úplne jednoduchý, ale poctive jsme se na neho pripravili, takže jsme ho preckali v úplné pohode a ve zdraví. Svedcí o tom i to, že jsme druhý den normálne pracovali. Tomáš se s Karlem venovali ve firme Jump sport opravám kol (Tomáš je jedním z vlastníku této firmy, Karel tam byl jako vysokoškolák na brigáde). A já jsem po celý den pripravoval organizaci nového školního roku. No, a k veceru jsme se projeli na kole, protože ho proste máme rádi. Pri této vyjíždce jsme se domluvili, že se príští rok pokusíme usporádat 1. rocník závodu FM - Praded - FM - Lysá Hora – FM, abychom oslovili i jiné milovníky dlouhých vyjíždek na kole.

Marek Šimonák (Gymnázium EDUCAnet Ostrava)



Zobrazit místo PEKLO MORAVY, 0. rocník extrémního cyklistického závodu na vetší mape


Lysá hora a Praded

Lysá hora a Praded, dva nejvyšší vrcholy Moravy a na oba vede silnice. Což obe hory zdolat na kole v jediném dni? Tuto myšlenku jsem se nahlas neodvážil nikdy vyslovit, ackoli si s ní pohrávám už dlouho. Vážneji, avšak jen v teoretické rovine, prišla na pretres asi pred rokem. Od té doby jsme o ní s kamarády cyklisty mluvili stále casteji, až jednoho dne:
V úterý 21. srpna 2013 je rozhodnuto! Ve stredu v 4:08 hod me vzbudila sms: "Jedeme?" Vykouknu z okna na osvetlenou silnici, zacíná osychat, je po dešti. Za pár minut volám zpet: "Jedeme! Už to osychá, snad nezacne znovu pršet."
Je sychravé, mokré ráno, teplota dosahuje 14 °C, po obloze se válí nacucané mraky. V 5:37 hodin vyjíždíme ve složení Marek, Karel a já. Už na 8. kilometru defekt! Jedeme proti vetru, ale presto svižne a to ješte netušíme, že protivítr bude následujících 120 km. Fouká silne a obloha je zahalená do temných mracen, jako by se mel každou chvíli strhnout liják. Ranní provoz je hodne hustý, proto volíme trasu po vedlejších silnicích, sice delších, ale príjemnejších, bez kopcu a bez aut. Dnes je však naším nejsilnejším neprítelem neutichající severní vítr.
Minuli jsme Opavu, jedeme smerem na Krnov, otepluje se, chvílemi svítí slunce. Tempo držíme svižné. Stácíme se k Jeseníkum, nyní nás vítr obcas popožene. Krnov i Vrbno nám zustávají za zády. Projíždíme Karlovou Studánkou a od ted už musíme jet stále do kopce. Po kilometru ješte krátce zastavujeme v sedle Hvezda, což je zacátek stoupání na Praded. Slunce se schovalo a citelne se ochladilo, nahoru je to výhoda, pri sjezdu nám bude kosa. Stoupáme s vedomím, že nás ješte cekají 2/3 z naplánované trasy, takže žádné divocení, ale pekne úsporné tempícko. Ani jsme se nenadáli, a vítá nás Ovcárna. Milosrdné hory nabízejí rovinku na oddych, je potreba narovnat si páter. Od Kurzovní chaty radíme opet nejlehcí prevody, míjíme houfy peších a tocíme poslední kilometry na vrchol Pradedu. A jsme tu! Už není kam dál! Zdolali jsme nejvyšší bod trasy. Honem se napít, navléct vetrovku, vrcholové foto a rychle dolu. Po nekolika kilometrech sjezdu zimou a brzdením necítím ruce. Úlevu pocituji až v Bruntále, výškové metry delají své.
Po nekolika hodinách dnes znovu projíždíme Krnovem, ted však s vetrem v zádech. Na 180. kilometru zastavujeme na obed. Pro dobré trávení jedeme chvíli volneji, i tak to díky vetru místy ficí pres 40km/hod. Opave se cílene vyhýbáme, presto provozu neujdeme, je hustý až do Suchých Lazcí, kde konecne odbocujeme na vedlejší silnici. Vyjíždíme sympatický kopec smerem na Kyjovice, po mnoha rovinatých kilometrech je to príjemná zmena. Postupne míjíme Porubu, Starou Belou, Paskov a blížíme se k Frýdku-Místku. V nohách jsou již ujeté kilometry poznat a bude to jen a jen horší. Už ted, 30 km pred druhým vrcholem, mám obavy z toho, jak se po 300 km vyškrábeme na Lysou horu.
Skalice, Raškovice, Pražmo, Krásná a vrchol, to nás ješte ceká. Raškovicemi nám koncí roviny. U závory na Papežove krátce zastavujeme. Vubec si nejsem jistý, zda vrchol zdoláme, ale není cas na premýšlení, práve se rozjíždíme vstríc nejvyšší hore Beskyd.
Kupodivu šlapeme slušne 9-10 km/hod, to me prekvapuje. Na 6. kilometru na Zimném už jsem si jistý, že dosáhneme i druhý nejvyšší bod naší trasy. Na Lysé jsme z Papežova za slušných 48 minut. Moc se nezdržujeme, protože den se krátí. Teplomer na meteo stanici ukazuje 8 °C, to se máme dolu na co tešit. Sjíždíme opatrne vycpaní novinami a ve vypujceném oblecení. Za slabou hodinu a už témer po tme dojíždíme k naší oblíbené hospudce Na Zelené. Ujeli jsme 326, 4 km za 12:00 hodin prumernou rychlostí 27,2 km/hod. Pripíjíme si symbolicky slivkou s cajem, abychom se rozehráli. Na velkou oslavu naší jízdy už nikdo nemá energii. Probíráme ješte nekteré klícové okamžiky dnešního dne a rozjíždíme se ke svým domovum.

Tomáš Bohatý (Jump sport Frýdek-Místek)

Fotogalerie 0. rocník

Fotogalerie 0. rocník